„Všechno složité“ versus prostý a srozumitelný vztah. Moment kdy mizí láska
Často se objevuje přání čtenářů nebo klientů ukázat příběhy dobrých vztahů. Jak už se mnozí mohou dohadovat, na takových příbězích v podstatě není co popsat a proto zde ani nejsou uvedeny :)).
Nejdůležitější ukazatel vzájemné lásky – jednoduchost ve vztahu a jejich lehkost. Kolem páru může být mnoho problémů, ale uvnitř je vše jednoduché, lehké a srozumitelné.
Jestliže zachceš vzít interview u šťastného páru – pak neuslyšíš nic, kromě frází, klišé a šablonových odpovědí. Oni by byly rádi pomoci, ale nemohou dát žádnou smysluplnou radu právě kvůli jednoduchosti ve které oni fungují.
Z druhé strany, jestli se chceš dozvědět jak to dělat není třeba – bude dostatečné potkat člověka, u kterého jsou vztahy vždycky složité. Někdy takoví lidé ani neví, co to znamená snadný vztah, tak jak oni nic takového nikdy neměli. Do jejich vztahu láska prostě nepřichází.
Taková zkušenost formuje obrázek světa a po uplynutí nějaké doby, roku začíná být složité odlišit vlastní obraz světa od objektivní reality. Jestliže u mne a u mých známých je vše špatné – to znamená všechno je skutečně špatně.
Jestliže je u někoho vztah v pohodě – oni předstírají nebo to hrají navenek pro obecenstvo. Tak rozmýšlí člověk, který nikdy neviděl jednoduchý a srozumitelný, průzračný vztah. Chápete proč při rozboru podobných situací často píšeme o tom, že takovému člověku je třeba snížit laťku nároků?
A toto představuje jedinou možnost uvidět alternativní realitu, ve které může být vše snadné a lehké. Bez toho nijak nepochopíš, že obrázek světa, může být jen a pouze obrázkem.
Mnozí to i jakoby chápou, že vztah by měl být lehkým, ale vzniká druhý problém. Člověk si představuje svůj lehký obraz a partnera vidí jako člověka, který všechnu lehkost utlumuje.
Jinými slovy – mnozí si zvykli dívat se na lehkost partnera a ne na svojí. Zdá se, že jestli by se on, ona choval/a jinak – všechno by bylo velmi jednoduché a lehké, no ale ona se tak nechová a proto je i všechno složité.
Člověku se zdá, že jeho obraz existuje kdesi tam, v paralelním vesmíru (vlastním podvědomí). Ve skutečnosti nikdo nevidí tvé myšlenky a obrázky, tak jak analyzují pouze to čemu jsou vystaveni.
Přičemž jsou vystaveni absolutnímu troubovi, který je neustále něčím zatěžuje. Jemu se pořád něco nelíbí, pořád je s něčím nespokojený, má neustále špatnou náladu. Čas běží a už je i těžké si představit, že takový člověk může být schopen lehkosti.
Hlavní otázka – lehké li – je žít s tebou? My popíšeme to, co je možné udělat s tvými otázkami k partnerovi, které ti neumožní pocítit lehkost.
Pro tebe je nezbytné vzít si čistý list papíru a vypsat si všechny tvé otázky, požadavky a nároky ke druhému člověku. Nejlépe, abys mohl vypsat absolutně vše, co ti na daný moment vadí. Poté je nezbytné přijít k toaletě a spláchnout tvůj seznam s požadavky. Tam je i jeho místo.
Lidé, kteří nikdy neviděli lehkost a prostotu ve vztahu – nechápou, že oni se ze samého začátku stávají zátěží pro druhého člověka. To znamená, že oni samozřejmě chápou, že vztah bývá složitý, ale všechnu odpovědnost překládají na partnera.
Někdy je možné narazit na pochybovače, který se bude vyjadřovat asi takto: „Ano, samozřejmě lehkost je potřebná, ale…“.
A pak začnou popisovat situace, kdy pro ně bylo nezbytné stát se zátěží, i když oni si to vůbec nepřáli a nechtěli. Uvádíme příklady:
„Ano, samozřejmě lehkost je potřebná, ale partner se často chová infantilně a ty jsi přinucená stát se seriozní“
„Vztah nemůže být lehkým, jen a pouze na samém počátku“
„Ano, z počátku jsem byl takový, ale žena svým chováním, všechnu lehkost ze vztahu vyzmizíkovala“
„K čemu to přivede, jestliže oba budou prostými a lehkými? Kdo bude přemýšlet o životě, ha?“
„Aha, řekni mi ještě víc, zvlášť jestli ty ještě v sobě nosíš dítě a tvůj muž ještě nevyšel z puberty“
Takoví lidé mohou dále povyšovat svou zátěž a dusno na kult považujíc je za oprávněné a překrásné. Ale to nijak nezruší to bahno, ve kterém se člověk nachází v realitě.
Podívej – člověk se přitom považuje za odpovědného, uvědomělého, hledícího ke kořenům a myslícího na budoucnost a proto i ani nemůže ve svém chování vidět nic špatného. Defekty se stávají přednostmi a proto koexistují s člověkem tak dlouho.
Tobě se zdá, že muž je lehkomyslný a ty všemu lépe rozumíš? Může být, že ty slečnu považuješ za hloupoučkou a sebe uvědomělým? Partner mluví o kdejaké kravině, ale ty přesně chápeš, že byste měli probrat vážná témata? Žena neustále všechny provokuje na ostří nože a ty se ji snažíš ochránit a udržet v bezpečí? Je nezbytné přestat se dívat na lidi (i když možná ze začátku na partnera) svrchu.
Například dívka na reklamním plakátu proti drogové závislosti nese na sobě všechnu zátěž tohoto světa. Tak ona vypadá. Ona se může zbožňovat, obdivovat svou sílu, moudrostí a uvědomění, ale okolí se přes to všechno bude chtít držet se od ní opodál.
Libovolný člověk tě bude hodnotit stejně, jako ty oceňuješ dívku na fotografii. Hodnotí tvůj výraz ve tváři, mimiku, hlas, pózu, náladu a všechny ty myšlenky, které vyslovuješ. Nikoho nenapadne myšlenka o tom, že je potřeba zalézt ti do duše, jestliže se všechno nachází na povrchu.
Jestliže okolí dostává signály, které hovoří o tvé otevřenosti a lehkosti – k tobě se potáhnou, aby získali potěšení od vzájemné interakce. Jestliže signály, které člověk získává mluví o tom, že všechen tvůj život – trápení a problémy, od tebe se odvracejí, aby se nenechali zatěžovat.
V době covidu se většina snažila vyhnout se kašlajícím a soplivým lidem a medicínský personál – i když pomáhal stejně používal všechny prostředky ochrany. Nikdo se nechtěl nakazit. Tak je to i ve vztahu – zátěž a náklad se jeví tou že nákazou. Podívej se ještě na toto:
Když v období covidu člověk kýchal, ale mluvil o tom, že to není covid – od něj se tak i tak snažili držet se opodál. Tak je to i ve vztazích. Pouze ti nejbližší mají starosti kvůli příčině tvé špatné nálady. Oni jsou připraveni ti pomoci, ale je přes to všechno namáhá zátěž, které z tebe vychází.
Jestliže jsi se rozhodl/a být břemenem na dlouho – nejspíše se od tebe odvrátí i ti nejbližší. Jestliže využiješ pomoc blízkých pro to, aby ses vrátil/a do normálního stavu – blízcí zůstanou blízkými a podobná situace se tě ani nedotkne.
Aby se lidé připojili – je nezbytné, aby v tom pro ně byl smysl. Člověk chce na dovolenou na Maledivy a ne do Iráku. Člověk chce oslavu a ne pohřeb. Člověk má radost z krásného počasí a ne z povodní. Všechno to se překrásně přenáší na vztahy.
Bývá tak, že člověk je občas nucen účastnit se pohřbu, a takové by ho zbavilo rozumu, jestliže taková událost by ho čekala každý boží den. Někdy je na dovolené deštivé počasí a to kazí náladu, ale jestliže by dovolená byla vždy spojená s blbou náladou, jí by brali za peníze a nikoli za čas.
Člověk se táhne pouze k té vzájemné interakci, které mu přináší potěšení a interakce, která přináší potěšení – je prosté a příjemné. Vyjímky z tohoto pravidla nejsou, jak by se je zatuchlí a komplikovaní lidé nepokoušeli najít. Po vzájemné interakci s těžkostmi a zátěží nikdo netouží.
Ještě jeden příznak složitých lidí – myšlenka, že lidská radost, prostota, důvěra a otevřenost jsou znamením hlouposti, pokrytectví a naivity a jejich serióznost a směřování k zatěžování sebe a okolí je absolutně normálním. Takoví lidé vždy pro to najdou dostatek důvodů a dokonce vždy mohou všechno logicky zdůvodnit.
Poslední odstavec může vést lidi k myšlence, že je dostatečně jednoduché být lehkým a nevtíravým bez zamilovanosti. Jen se objeví člověk, se kterým by se chtělo budovat vztah – okamžitě začínají zatěžovat.
Nakolik jednoduché je všimnout si, že jsi přivlekl/a člověka, dokud jsi byl v tom lehkém a otevřeném stavu a jak jsi se jen převrátil v závaží – vztah padl na dno. V přítěž se mnozí lidé převracejí, jak jen začínají pociťovat potřebu v druhém.
A zde mnohé závisí na momentu. Někdy se přechod z lehkého stavu do stavu zátěže děje pomalu. Tehdy se zdržující silou stává společné teritorium (manželství, děti, majetek, společní kamarádi, životní harmonie). V takovém případě se vztah začíná rozhoupávat ze strany na stranu.
Někdy se to děje dostatečně rychle – společné se nevytvořilo a vztah prostě přerušuje své fungování a proto se vždy všechno bude opírat na jednoduchost a lehkost ve vztahu.
Ve vztazích jsou i ne velmi dobré etapy a momenty, ale jestliže se vztah opírá zejména na vážnost, nálož problémů, otravování a stěžování si – pak se rozsype jak domek z karet. Formálně vztah může pokračovat existovat ve formě skořápky s dávno shnilým vejcem uvnitř.
Mohla by vzniknout otázka: „A odkud, že se bere ona jednoduchost a lehkost ve vztahu?“ Někteří si pletou lehkost a lehko dostupnost a jiní si myslí, že vlastní pytel dlažebních kostek se někomu bude zdát přitažlivým.
Je velmi obtížné něco udělat se sebou samým jestli není pochopen samotný princip.
Průměrně ze 60% je tvá lehkost založena na tvé nezávislosti. Ty od jiných nic nepotřebuješ, sám můžeš řešit své problémy a nedíváš se na lidi, tak jak se dívají komáři a pijavice.
Nezávislost – vždycky se spoléhat na své vlastní síly a zdroje a pomoc druhých se posuzuje jako jejich dobrota a ne dluh. Mnohé ženy si nachází chlapa a myslí si: „Jaký, že skvělý muž. Nakonec se můj život změní.“ Svůj život můžeš změnit pouze ty sám/a.
Pomoci ti může kdokoli, jen to znamená, že jestli začneš využívat jiného člověka – pak by pomoc měla být jednorázovou akcí. A přesně proto je třeba se spoléhat pouze na sebe.
Jestliže jsi autonomní a neuvažuješ o teritorii druhého člověka, jako o své vlastní – pak už jsi dosáhl 60%. Zůstává 40%, které se dosahují prostřednictvím pocitu vlastní nepatrnosti (skromnosti). Jestliže se podíváme na člověka v globálním měřítku – není ničím zajímavý. Málo co může ovlivnit, a ano kolem je ještě 8 miliard takových, že lidí.
Jestliže se cítíš dostatečně grandiózním pro boj s okolním světem – oni tě prostě sežerou a zničí. Lyžař nejede ze svahu bezhlavě přímo – ale dělá oblouky. Jestliže budeš všemu vzdorovat – pak je dostatečně jednoduché se vysílit a zůstat bez sil. A proto úspěchu dosáhne ten, kdo se umí přizpůsobit. A pro to je potřebná skromnost – na sebe se musíš dívat v globálním měřítku.
Kdo ty jsi takový, že jsi schopen předvídat následující pohromu? Kdo jsi, abys zatěžoval svými problémy? Kdo jsi, aby ses vyrovnal/a s bouří? Kým jsi pro toho chlapa, abys ho učila? Kým jsi pro tu ženu, abys za ní vybíral? Kdo jsi, abys vnucoval svojí vůli? Ty jsi jen a pouze jeden/jedna z 8 miliard v tomto mraveništi.
Skromnost ubírá jakýkoli nátlak a pokusy přeložit problémy na jiné. Skromnost okamžitě umožňuje pochopit, že pro tebe je nutné se něčím vydělit, aby si tě všimli a začali považovat za přitažlivého. Přesně ta skromnost ti zakazuje myslet si, že ty jsi prakticky pro všechny dárek a také to, že výhradně ty sám/a musíš plánovat společný život.
Nu a zde je těch 100%, které jsou ti potřebné pro onu lehkost. Nic víc není potřeba.
Na konzultaci je možné se přihlásit zde.
Další informace k tématu:
Cesta od potěšení k otravě ve vztahu. Jak jí člověk prochází
Dvě hlavní témata, která ničí manželství (i ty nejperspektivnější
Proč „hodné kluky“ ženy opouštějí? Koho se bojí odmítnout? Čeho se bojí vzdát?
Jednoduchý trik pro růst touhy partnera na začátku vztahu
Jak přání kontrolovat ničí vztahy
Od kontroly ke kouzlům cesta k přitažlivosti ve vztahu
„Mužům o ženách“: speciálně jestli už nevíš, čemu věřit
Proč se vztah hroutí po několika měsících od začátku
Fáze, kterými prochází každý vztah
Slabá pozice ve vztahu: co to je, k čemu to přivede a proč se jí tak bojí