O významnosti ve vztahu, hladu po lásce a mylném vnímání
Je zde na webu možné nalézt článek o nástrojích lásky, které se používají ve vztahu. Dnes se pokusíme promluvit si o tom jak vše probíhá v praxi.
Tebou milovaný člověk vždy má důležité místo ve tvém vědomí. A to i je to samé spojení, které často kazí, špatně interpretují a nazývají osudem. V realitě je to prostranství, které zaujímá obraz člověka ve tvém vědomí. Čím je větší a blíž k tobě – tím větší přitažlivost.
Problém je v tom, že velký prostor ve vědomí člověka je třeba ještě zaujmout, protože konkuruje s ostatními zájmy a obrazy ve vědomí člověka. A tento proces se i nazývá růstem tvé významnosti. Pojem „významnost“ začali využívat v širokém měřítku docela nedávno, i když byli autoři, kteří o tom psali ještě dávno do naší éry (Publius Ovidius Naso).
Tvoje významnost – to je velikost prostoru, kterou zaujímá tvůj obraz ve vědomí druhého člověka. Kromě tvého obrazu se tam nachází i jiné obrazy. A ty jsou spojené se všemi událostmi, zdroji, lidmi, plány a věcmi, které se v daný moment nachází v koncentraci pozornosti člověka.
Centrální a velký obraz prakticky nemá konkurenci, protože všechen proud pozornosti je nasměřován v tu jeho/jí stranu. Malinkaté obrazy doslova a do písmene konkurují za své místo pod sluncem, protože je možné je lehce vytěsnit za jiné nové, které slibují potěšení a štěstí.
Např. vezměme vlogera, který se zajímá a komentuje vývoj v oblasti her. On nemusí utrácet peníze na koupi techniky, protože všechno dostane o dealera nebo výrobce. On se nemusí tak moc starat o reklamě svého mediálního zdroje – už se k němu obrací za reklamou a dobře za to všechno platí. A současně s tím nováček bude muset na všechno to utrácet peníze – ať už na techniku nebo hry a také na reklamu a kvalitní obsah.
A to vše proto, že hráči se soustředí přímo na jeho kanál. A nový kanál musí vše doslova vybojovat, najít si svůj prostor ve vědomí hráčů. Významnost jednoho kanálu vysoká a druhého – nízká. Ale to neznamená, že nový kanál se nemůže stát populárním.
Průměrně tak se i děje ve vztazích. Při seznámení tvůj obraz může okamžitě zaujmout veškerý prostor ve vědomí člověka jestliže chybí konkurence a existuje silná potřebnost.. Otázka je pouze v tom co konkurence mezi obrazy hovoří o evoluci života člověka a jejím nedostatku v tom, že není ani jeden zdroj, který může naplnit život člověka smyslem, štěstím a potěšením.
Potřeba v potěšení a štěstí a zároveň jejich nedostatek mluví o tom jak tě tento člověk vnímá. Ty jsi zdroj, který by měl uhasit veškerou žízeň v potřebě štěstí a potěšení. Podvědomě lidé to chápou a tím utíkají od role člověka, který si „to vše vyžere“. Jinými slovy – lidé nechtějí být dojnou krávou ale spíše dávat a dostávat a pro to si vybírají sobě podobné.
A to se i nazývá objektivní významností. To nakolik jsi populární u skupiny lidí, ke kterému je možno přiřadit tvého partnera/ku. A to je možné zcela a úplně přiřadit ke stupni rozvití tvých zdrojů ve chvíli seznámení. Zdroje jsou obrazy ve tvém vědomí – jestliže naplňují tvůj život smyslem a potěšením, pak vzniká konkurence.
Mozek není připraven odmítnout, jestliže vidí na horizontu člověka opačného pohlaví, který projevuje náklonnost a je přitažlivý. Současný stav rozestavení obrazů ve vědomí je založen na výsledcích, které přinášejí. A čím je ospravedlněno vydělení prostranství novému člověku? Tím samým – zmenšuješ nebo vyškrtneš současné existující obrazy.
A má to smysl? Čestně říci nemá. Nic kromě potenciálu. A objektivní významnost se i ukazuje tím samým potenciálem, který napovídá mozku na nevědomé úrovni jaký užitek nebo potěšení je možné získat dále.
Mnohým se dosud zdá, že oni jednají jinak, i když toto myšlení je přístupem absolutně libovolného mozku. Výpočty probíhají na nevědomé úrovni a proto tvé myšlenky nestojí ani halíř. Mozek chce pochopit, kvůli čemu by měl měnit přivyklé jemu chování nebo stav věcí. Kvůli růstu možností, výhod a nebo potěšení z nového pořádku. A to jsou i důvody.
A to i vysvětluje přání lidí setkávat se s lidmi, kteří jsou výš než oni sami. To vždy otevírá nové možnosti a pocity. Stačí jedenkrát spadnout do vztahu s člověkem, který je výše tebe – a mozek rychle pochopí plusíky podobné výměny přičemž dále si bude myslet, že to jsou lidé tvé úrovně.
Jestliže se detailněji podíváš na takovou lásku – chlapi obyčejně v takovém vztahu považují ženy obchodnicemi a mrchami a ženy obvykle se nacházejí ve formátu : „ žena na hodinu v hotelu“, ale ti i ti považují podobné lidi, lidi své úrovně. Svrchu se dívají na lidi svého okolí (bubliny), přičemž si z nějakého důvodu začali myslet, že jsou něco více. I když vztah s někým na stejné úrovni by byli mnohem perspektivnější. I navrhli by nějakou perspektivu, svatbu, odpovědnost a mozek by nevynášeli.
Objektivní významnost je potenciálem. Ona přímo nezamiluje do tebe člověka. Mozek jen přes objektivní významnost vidí potenciál a je připraven uvolnit určitý prostor ve vědomí, aby jste mohli dále vzájemně komunikovat a fungovat. Při existenci i jen neveliké sympatie, objektivní významnost bude budovat tvojí subjektivní významnost dostatečně rychle.
Zvláště bude dobré, jestliže z počátku člověk tě začal považovat o trochu výš a dále poznal, že jsi mnohem výše. A děje se to proto, že když uvidí silný rozpor v objektivní významnosti pak člověk i když se nedívá na iluzi vlastního velikášství, pak se na tebe bude dívat zdola a nebude ti dovolovat k sobě přiblížit se, jen aby se necítil ubohým.
Jestliže tě člověk začínal považovat za svého – pak se k tobě přibližuje. A zde tvá významnost může růst bez jakéhokoli blokování. A to je poznámka pro ty, kdo spěchají vykládat o tom jak jsou skvělí. Skákající klauni obvykle prohrávají se skromnými – pýcha předchází pád.
Obvykle kreslí neuvěřitelné obrazy a se sblížením se ukazuje,že zde a tam člověk zalhal. Očekávání jsou klamavá. Se skromnějšími lidmi vše bývá jinak. Zdálo by se, že nic zvláštního, ale to je jen proto, že fotografie jsou bez filtrů, auto bylo v opravě a svých úspěších v ekonomice člověk zamlčel a informaci o červeném diplomu neřekl.
On neusiluje o to, aby se zalíbil a proto se i bude líbit. No může být i ne hned.
Přiznej se – co je ti do chlapa, který tě polil vodou z louže, když kolem tebe projížděl na novém BMW. Jeho objektivní významnost je výš, ale nic kromě agrese on neukázal. Je potřeba ještě něco jiného?
A to je vztah k tobě.
A bez něj růstu významnosti i při existenci všech zdrojů a světa a krásy z prvního dojmu – nic nebude. Je potřeba dostat prostor pro sebe. Ty buď vidíš skutečnou polohu sám/a sebe nebo si ho můžeš vymyslet – bude to fungovat úplně stejně. My můžeme hovořit o nástrojích míru (sblížení se)
Tyto nástroje ukazují na tvé postoje. A zde ony budou výborně fungovat.
Každý člověk je připraven budovat významnost důstojného člověka, který je připravený k vzájemnému kontaktu.
To podvědomě chápe každý člověk, ale jestliže má ty nebo jiné defekty osobnosti, pak používá tuto informaci sobě na škodu. Jestliže si myslíš, že tvůj obraz ovládá velký prostor v životě každého člověka – pak budeš skákat z kůže, když se budeš pokoušet dokázat svůj postoj a zájem.
Takovým lidem se zdá, že na jejich kroky neodpovídají, protože se bojí toho, že se nezalíbili takové grandiózní osobnosti. Jedni dokazují svůj vážný zájem a druzí dokazují, že je jim možné důvěřovat. Jim se zdá, že jsou samými důstojnými lidmi na celé planetě a dalších důstojných ani být nemůže. Možná jen prostě nepotkali konkrétního člověka a jen ho potkají – hned ho budou mít rádi nebo se zamilují.
A co pak oni dělají – prostě vyvolávají pocit bláta, když jsou vedle, přičemž využívají nástroje míru jako odpověď na slabý nebo nulový zájem. Ty jako osobnost zatím nejsi potřebný/á člověku, ale zoufale se rveš do centra jeho vědomí. A to dusí.
Představme si, že tvůj obraz „okupuje“ dostatečně velký prostor v životě člověka – tyto nástroje budou fungovat na 100 procent a budou vyvolávat růst tvé významnosti. Ty mluvíš o lásce – a člověk je šťastný, protože tě také miluje. Ty mu dáváš dárky a přemýšlíš o společných plánech – člověk je šťastný, vždyť ty se také nacházíš v jeho životních plánech přičemž trochu pochyboval o tvé přízni.
Obvykle to bývá tak, že chlap začíná z nástrojů míru a utvrzuje se v tom, že nefungují. Dále používá druhé, ale začíná chápat, že ho to začíná nudit. V dalším vztahu je používá znovu, ale ony nefungují! A začíná používat nástroje míru a oni fungují, ale on se nudí. A tak i bývá, nástroje neexistují?
Pojďme to vše probrat podrobně:
První situace: používání nástrojů míru s dosud lhostejnou ženou vyvolává pocit dušnosti.
Druhá situace: používání nástrojů války s dívkou, pro kterou je chlap snem všech snů. Fungují prakticky všechny nástroje, ale dívka mu není potřebná. Je to situace mezalince.
Třetí situace: chlap nevyužívá nástroje míru a pouze nástroje války. Nebude fungovat.
Čtvrtá situace: používat nástroje míru s ženou, pro kterou jsi výhrou. Budou fungovat libovolné nástroje.
Vážení, dokud je tvoje významnost nízkou – pak není potřebné se k člověku lepit a neustále dokazovat svojí otevřenost. Zatím co je důležité to je tvá sebeúcta. A to více než otevřenost. Čím více bude tvá významnost, tím níže bude třeba nástrojů války a tím více bude nástrojů míru. Nástroje války ukazují tvojí nezávislost.
Tvoje významnost bude dobře růst, když druhý člověk uvidí tvojí nezávislost a zároveň vidí zájem ke své osobě. Ne lásku, ne vášeň, ale zájem. Jestliže tvá významnost bude růst a potvrzení tvého roz poležení k člověku není (nástroje míru) – pak mozek bude překlápět pozornost člověka, tak jak vyhodnocuje šanci získat potěšení. Např. 50% šance a ještě bude 50% stresu. Čím vyšší významnost, tím větší procenta v perspektivě stresu od tebe.
Role libovolné psychologické ochrany – zbavit se od stresu
Jediná tvá naděje v takovém případě – to bude iluze velikášství druhého člověka. A jestliže si sám vymyslí tvé rozpoložení k sobě – pak se vše může podařit. V opačném případě ne. Člověk se prostě uzavře.
A jestli to bude naopak – pak ty projevuješ své rozpoložení a také chybějící sebeúctu a nezávislost. A pak tě budou vnímat jako maličkého hladového človíčka, na kterého je lenost ztrácet čas. Mozek druhého člověka není připraven zabudovávat tvůj obraz do svého života, aniž by odmítal ostatní.
Tvá láska může vyvolávat radost jen při existenci sebeúcty. Bez ní – tvé rozpoložení se jen pro druhého stává nákladem.
Nejlepší situací pro růst tvé významnosti – objektivní významnost trošku výš, vysoká sebeúcta a zájem (ne přitažlivost) k druhému člověku. Zájem ke druhému člověku se projevuje přáním rozvíjet vztah a ne čelistmi hladového Kerberose, které jsou pevně přilepené. V takovém případě ty jsi připravený/á lehce skončit vztah jestliže necítíš vzájemnost.
Jestliže ihned začínáš mluvit o lásce – tak tě to zbavuje sebeúcty v očích druhého člověka. Jestliže vytrvale žádáš o schůzku, přičemž nevnímáš odmítnutí – pak bude podobný efekt. Jestliže popisuješ, jak se u tebe po první schůzce otevřely neznámé pocity – to je ten stejný kabát. Člověk, který si sám sebe váží, tak nikdy nebude postupovat – to chápe každý. Nu a hladový bude.
Měl/a bys být připraven přijít k druhému, ale také by druhý člověk měl vidět, že ty od něj nic nepotřebuješ. Nu a chamtivý lidé si to nijak nemohou osvojit – a proč přijít jestliže nic nepotřebuji. Oni přichází jen s drápy a proto i prohrávají.
Jestliže máš zájem zvažovat druhého člověka – pak vztah není pro tebe. Pro tebe – tví rodiče. A u nich i požaduj cosi – dokud se od tebe neuzavřou. Tvoje potřeba se cení pouze v případě tvé vysoké významnosti. Jestliže je tvá významnost nízkou – pak tvoje potřebnost to je zátěž a ty také. Odpudivý pohled.
Tvoje významnost bude růst tím, že člověk tě pozná a jeho mozek v budovává tvůj obraz ve vědomí. Jestliže tě poznají přes tvojí chamtivost a lepení se – mozek druhého člověka rychle zastavuje tento destruktivní proces. A tím tě odtlačuje tvůj obraz o trochu dál a zmenšujíc ho tak, aby se tvé dlouhé ručičky nemohly dotáhnout do centra a tvé slzy a sople – nebudou vyvolávat ani lítost ani pocit viny.
Iluze velikášství mluví o tom, že ty jsi nádherný/á neohlížeje se na nic, ale ve skutečnosti tě člověk ohodnocuje tak, jak od tebe získává míry potěšení. To není objektivní parametr, ale do bolesti subjektivní – protože se i můžeš ne doufat, že tě budou milovat jen a proto, že zaujímáš nějaký prostor.
Ano a místo, které zaujímáš v mozku se rychle zmenší jestliže je s vše „s tebou o ničem“, bez nadějný. Můžeš být krásným, ale bez významu, chytrým, ale bez významu. Významnost ve vztahu – to je chápání subjektivní.
A to nejlepší v celém tom procesu – mozek funguje neustále. On neustále vyhodnocuje, jakým způsobem se bude rozkládat místo v povědomí a co je možné vyměnit nebo zmenšit, čímž může vysvobodit místo jiným více zajímavým.